Papežův otevřený pohled na realitu rodiny v současném světě není vystavěn na abstrakcích a nedosažitelných metách, ale vyznačuje se věrností evangelnímu ideálu a zároveň pastorační citlivostí vůči konkrétním situacím.
Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra.
Číslo otvírá rozhovor s Joelem Rumlem o festivalu v Cannes. O fundamentalismu a možnosti žehnat stejnopohlavním svazkům píše Jiří Šamšula a Tomáš Trusina.
Kniha českých a slovenských teológov prináša prehľad kľúčových termínov fundamentálnej teológie, nachádzajúcich svoje nové premyslenie na Druhom vatikánskom koncile a v nasledujúcom teologickom vývoji.
Kniha přibližuje konstruktivní využití podnětů vycházejících z různých podob teorie kolektivní paměti v biblických studiích a současně s nimi vede kritický rozhovor.
Od zakladatele Mary's Meals a autora bestselleru Bouda, která krmí milion dětí cestuje Magnus MacFarlane-Barrow po světě a setkává se s překvapivými skutky dobročinnosti a silou štědrosti.
„Z církve musí stále více vyzařovat duch blahoslavenství, má-li se kolem ní šířit vůně Kristova (srov. 2K 2,15). Duch svatý chce dnes mocně působit v tomto směru, i když to církví otřásá.
Kniha představuje výsledky badatelské sondy do vztahu křesťanských církví – Českobratrské církve evangelické, Církve římskokatolické a Církve československé husitské – k tělu a tělesnosti.
V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.
Jak se otevírat Duchu Svatému, nebránit se jeho působení, učit se rozeznávat jeho hlas a dát se jím vést? Jak vnímat Boží vnuknutí, jak odpovídat na Boží volání? Na podobné otázky hledá autor svěží a praktické odpovědi...
Tato studie nabízí pohled na liturgii tří významných dnů liturgického roku, které jsou zformovány do celku, jenž nese název „velikonoční třídení“. Tento liturgický prvek byl poprvé stanoven teprve před půl stoletím, přesněji v misále z roku 1970.
Knížka Oldřicha Seluckého poodhaluje nejmenším čtenářům barvitý životní příběh soluňských bratří. Ukazuje, jak důležité je najít ve správný čas odvahu k rozhodnutí a věřit, že nás při tom dobrý Bůh neopustí.
Tato monografie je unikátním dílem v dějinách české islamologie a důstojným pokračovatelem díla takových osobností jako byli Alois Musil nebo Ignác Veselý. Kniha napomáhá k reálnému pochopení církevních snah o mezináboženský dialog s muslimy.
V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13).