Jemná a hluboká knížka provází děti jedním z nejdůležitějších okamžiků jejich duchovní cesty – setkáním s Ježíšem v Eucharistii. Pomáhá jim nejen uchovat vzpomínky na den prvního svatého přijímání, ale především růst v osobním přátelství s Bohem.
Druhý díl Dějin cisterckého řádu v Čechách obsahuje všestranný popis dějin českých cisterckých klášterů založených ve 13. a 14. století: mužských opatství ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Svatém Poli, Zbraslavi a Skalici a ženských klášterů.
This volume provides an insight into the world of the Carolingian monks and clerics who created the fascinating liturgical organism known as the Liturgy of the Hours.
Příručka ke vztahům a možnostem spolupráce mezi církvemi. Soubor zásadních statí a dokumentů o vztazích mezi dnešními křesťanskými církvemi u nás připravil autor z nejpovolanějších – profesor praktické teologie ETF UK ThDr. Pavel Filipi.
Dvacet jedno kázání evangelického faráře Zvonimíra Šorma na Apoštolské vyznání víry. Zvláštní, provokativní název knížky autor vysvětluje v úvodu: Kradu. A to zcela vědomě a záměrně. Ne snad peníze, věci, šperky či jiné hmotné cennosti.
Svátky církevního roku Výpravná, čtyřbarevná knížka velkého formátu je určena pro katechetickou práci ve sborech i v rodinách. Je to první mezinárodní dílo tohoto druhu, neboť ji připravili pedagogové a faráři z České republiky, Maďarska, Německa, ..
Sborník obsahující příspěvky k dějinám Českobratrské církve evangelické v českých zemích, ale i jejích předchůdkyň - církví augsburského a helvétského vyznání.
Koncem roku 1953 zněla veřejně zpráva: Synod se usnáší, aby možnost ordinace v církvi Českobratrské evangelické byla přiznána řádně připraveným mužům i ženám.
Po úvodním textu Zvonimíra Šorma rozmlouvají o svém dětství na faře a lecčems, co v této souvislosti vychází na světlo paměti, Tomáš Růžička, Kateřina a Pavel Dvořáčkovi, Marta Kovářová, Michael Otřísal, Dorothea Zlatohlávková,...
Vychází v péči editorek Romany Čunderlíkové a Markéty Slámové, které připravily příručku opět tematicky: „Život věřícího uprostřed vztahů jsme se rozhodly ukázat na 24 tématech, která charakterizují různé způsoby, jak se vztahovat.“
Kniha přináší nejprve dva výmluvné životní příběhy z doby rekatolizace v průběhu 18. století a poté několikero vyprávění ze života potomků českých exulantů, našich současníků – reemigrantů, jejichž předkové museli pro své svědomí opustit české země.
Evangelický kalendář 2024 připravil farář Jan Lavický a pojal jej „jako příběh o tom, jak se evangelická církev po sametové revoluci vydala tam, kde v předchozích dekádách nebyla vítaným hostem – do veřejného prostoru“.
Rozhovory i osobité příspěvky spojené s tématem, historií, vývojem i působením Českobratrské církve evangelické (ČCE). Otázky se týkaly víry, pozitivních i negativních pocitů z ČCE, či toho, co by se mělo vrátit, jaká je budoucnost církve atp.
Texty z pera farářů a farářek nechť jsou povzbuzením k tomu, aby byl farář vnímán jako člověk z masa a kostí, tedy vnímán s patřičnou dávkou tolerance i docela lidského zájmu, co ho vlastně těší či trápí.
Tento kalendář je věnován jednotlivým zaslíbením, jak je v Písmu nacházíme. Osnova témat jednotlivých měsíců je velmi volnou kombinací časové osy Starého zákona (praotci, Mojžíš, Jozue, soudci, David) a blahoslavenství.
