Obrazy a myšlenky této knihy chtějí ukázat vnitřní bohatství hor. Obracejí se na poutníka a horolezce, který ve výšinách hledá více než fitness, výkon, kyslík, opálení do bronzova či skleničku u baru v horském hotelu.
Kniha Přehled církevní historiografie na Západě do konce osvícenství je určena především čtenářům, kteří mají zájem blíže poznat dějiny církevního dějepisectví...
Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho transformaci starověké gnóze. Všímá si neznámých písemností i výpovědí uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy, jež autorka sama navštívila.
Teologie Nového zákona vyvolává řadu otázek, a to nejen v rámci vlastního oboru, ale i ve vztahu k jiným oblastem, jako je historie, literární kritika, sociologie, psychologie, historie, politika, filozofie a religionistika.
Kniha je pomůckou pro toho, kdo si chce přečíst Bibli a mít z toho užitek. Provádí čtenáře biblickým textem, vždy po jedné kapitole ze Starého a Nového zákona, komentuje to, co čtenář v těchto kapitolách čte a vysvětluje souvislosti.
Krása hor vede člověka ke chvále Stvořitele a jeho díla, ale též k pokoře a k potřebnému životnímu nadhledu. Putování po horách je skutečně symbolem životní cesty: Má-li člověk dojít do cíle, je třeba nespoléhat se jen na sebe, neplýtvat silami...
Andělé vytvářejí v lidském astrálním těle obrazy. V těchto obrazech spočívají síly budoucího vývoje lidstva. Jsou to obrazy příštího sociálního uspořádání na Zemi, obrazy bratrství a sjednocení lidského pokolení.
V knize známého jezuitského kněze nenajdeme řešení všech problémů, ale můžeme se naučit, jak hledat Boha úplně ve všem. Ignaciánská spiritualita považuje totiž za důležité opravdu všechno: eucharistii, Boží slovo, osobní modlitbu, službu potřebným...
Neal Lozano nás vede nás k zamyšlení nad tím, zda i v našich srdcích nedřímou postoje staršího bratra z Lukášova evangelia, které nahlodávají vztah s Otcem i s bližními.
Protestant otevírá rozhovor na téma Ježíš a muslimové. Kázání z r. 1958 je od nedávno zesnulého A. Kocába. O Ricoeurově pohledu na křehkost identity píše V. Syrovátka. Lucie Vopálenská mapuje situaci čínských žadatelů o azyl.
Jak muž prožívá součást svého těla, darovanou ženu? O tom zasvěceně pojednává dramatická četba prvních stránek biblického příběhu o stvoření ženy, v interpretaci umělce-teologa Marka Rupnika SJ. Text hovoří o četných stránkách manželského soužití.
Klíčovým tématem encykliky je otázka: „Jaký svět chceme zanechat těm, kteří přijdou po nás, dětem, které právě vyrůstají?“ Podle papeže Františka však tuto otázku nelze řešit izolovaně, pouze v rámci životního prostředí.
Jestliže je třeba položit si otázku, jak máme jako lidé vykonávat vládu či Bohem darovanou moc nad mimolidskými tvory, nemusíme hledět dál než k Ježíši jako svému morálnímu vzoru – příkladu moci projevené v bezmoci a síly projevené v soucitu.
Nejdiskutovanější světec 20. století otec Pio z Pietrelciny zanechává tolik dobra, že nepřekvapuje, kolik četných modlitebních textů se na něj odvolává. Obdivujeme jednání Hospodina v životě těch, kteří jsou mu milí.
Kniha je pomůckou pro toho, kdo si chce přečíst Bibli a mít z toho užitek. Provádí čtenáře biblickým textem, vždy po jedné kapitole ze Starého a Nového zákona, komentuje to, co čtenář v těchto kapitolách čte a vysvětluje souvislosti.
Jak lze dobře vidět, Tomáš nepostupuje přísně od přirozené etiky k nadpřirozené morální teologii. I když obě perspektivy rozlišuje, tak se u něj v jistém smyslu prolínají.
Jak máme hájit evropskou civilizaci, když neznáme
její kořeny? Jak máme hájit svou identitu, když
ani nevíme, z čeho vyrostlo evropské myšlení?
Tato srozumitelná naučná kniha nám v tom
může pomoci.
Označení Žijeme v době papeže Františka podtrhuje, že se nacházíme uvnitř jeho pontifikátu. Text sleduje buď přímo komentář k jeho stanoviskům či k těm, kdo papeže hodnotí, nebo analyzuje, co je s jeho postojem spojené.