Autor se ve své vynikající knize, zaměřené na ruské dějiny od dob cara Ivana Hrozného až po industrializaci konce 19. století, pokusil postihnout povahu carského režimu, a to ve všech jeho společenských vrstvách.
Práce mladého historika se zabývá dějinami rakouské První republiky (1918-1938) od jejího vzniku na troskách habsburské monarchie, přes oslabení demokracie v 20. letech až po vnitropolitickou krizi 30. let a anšlus.
Berlínský historik podává zcela nový a podrobný obraz Sovětského svazu za Stalinova režimu, charakterizuje kremelské špičky a mapuje cesty, jimiž Stalin směřoval k uchopení a posléze k udržení moci.
V úspěšné knize, jež vychází v novém vydání, předkládá autor napínavé vylíčení všeho, co předcházelo a následovalo hodinu H, kdy čluny s prvními britsko-americkými jednotkami přirazily k francouzskému pobřeží.
Filipův všestranný pohled na keltskou minulost, jak se jeví ve světle archeologických objevů, je vzrušující a neztratil ani po létech nic ze své aktuálnosti a čtivosti.
Znalec soudobých rumunských dějin předkládá životopis rozporuplného politika, komunistického aparátníka a s postupem doby stále více diktátora Nicolae Ceauşesca, jehož stín visí nad rumunskou politikou dodnes.
Autor hledá důvody velké duchovní přitažlivosti Paříže, srovnává ji s druhým nejvýznamnějším intelektuálním a uměleckým centrem Evropy, Berlínem, popisuje hierarchické členění pařížského uměleckého a intelektuálního světa a osudy jeho představitelů.
Michael Curtis se opírá o výsledky nejnovějšího bádání a na jeho základě zkoumá, do jaké míry ministři a další vedoucí představitelé režimu, justičního a správního aparátu, katolické církve i jednotlivci kolaborovali s nacistickým Německem.
Mimořádně čtivá publikace představuje v českém prostředí doposud stále nezvyklý výklad dějin Evropy, jakožto dějin společně sdílených hodnot a postojů.
Základní, synteticky pojatá studie francouzského historika, jenž svými úvahami o moderních dějinách zásadním způsobem proměnil myšlení o posledních dvou staletích Evropy.
