Rusko

Psát o historii vlastně znamená procházet minulost ve snaze dobrat se hlubšího smyslu. Při sestavování Stručných dějin převratných změn, které se odehrály v Rusku v období mezi únorem 1917 a červnem 1918, bylo nevyhnutelně nutné mnoho věcí vynechat.

Dílo renomované historičky, které se v zahraničí dočkalo již čtvrtého vydání. Kniha Ruská revoluce nabízí strhující příběh marxistické revoluce, jejímž cílem bylo změnit svět, místo toho však ruskému lidu způsobila obrovské utrpení.

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917–1968.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923.

Kniha renomovaného novináře a bývalého moskevského korespondenta listu Guardian Luka Hardinga jedinečným a poutavým způsobem mapuje příběh vraždy bývalého agenta FSB Alexandera Litviněnka, přičemž celou událost zasazuje do širšího kontextu vlády a politiky Vladimira Putina.

V knize je vylíčen zrod a vývoj sovětského impéria až po rozpad bloku a zánik SSSR.

Letos na podzim to bude 100 let, kdy bitvou u Zborova vstoupily legie nově se rodícího Československa do válečného konfliktu.

Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy.

Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.

Autor svou pozornost zaměřil nikoliv na soupis a detailní popis všech událostí, které přinesly roky 1830–1831, ale na analýzu podmínek, ze kterých ruští představitelé museli vycházet a také na následná opatření, která přijímali tváří v tvář revoluci.

Tenkrát na východě v Rusku je dosud nezveřejněným pravdivým příběhem neskutečných miliardářů, kteří po pádu sovětského režimu propluli vlnami privatizace a dosáhli obrovského jmění.

Kniha zkoumá mezilidské vztahy a vzorce chování v letech 1937 až 1938 v Sovětském svazu, tedy v období velkého teroru.

Kniha přispívá k současné diskuzi o tom, co můžeme očekávat od Evropy ve stínu Ruska a od Ruska ve stínu Evropy.

Tato kniha ukazuje především na osobnost nejvyššího představitele zločinců – vora v zákoně – i na vývoj jeho původně velmi dogmatických představ, specifické morálky a tradic směrem k současnosti.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.

Rudý kat. Ochránce sirotků. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Polský šlechtic. Leninův a Stalinův věrný sluha. Cynický politruk. Zaslepený fanatik. Neuvěřitelné množství záhad a paradoxů v těle jednoho člověka.

Kniha, která pomůže pochopit problémy prostoru současného Běloruska a Ukrajiny. Jedná se o historicky první svazek Edice Moderní dějiny.

Výrazně politologicky cestopisné dílo z pera francouzského aristokrata a spisovatele, které po letech na významu spíše ještě získalo. Jeho autor, často nazývaný „Tocquevillem Ruska",si své cestovní postřehy zaznamenával formou fiktivních dopisů.

Studená válka sice skončila pádem Berlínské zdi, ale v poslední době opět vzrůstají obavy z Ruska a jeho zahraniční politiky. Autor popisuje rozmach ruského impéria, nevynechává velké postavy ruských dějin ani rozšiřování moci Kremlu.

Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.