Publikace vznikla ve snaze získat aktuální pohled na nejnovější dějiny Ruska a Evropské unie a podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk zachytit současnost ruských reálií s výhledem do budoucnosti.
Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Kniha přináší zasvěcený, objevný, pro českého čtenáře v nejednom ohledu překvapivý, ba kontroverzní pohled na dějiny Podkarpatska. Vincent Shandor zastával v dramatických letech 1938 až 1939 funkci zmocněnce autonomní karpatoukrajinské vlády v Praze.
Dvojjazyčné česko-ruské vydání povídek a vzpomínkových textů bývalých ruských vězňů, jež přibližují život v sovětských koncentračních a pracovních táborech známých pod zkratkou GULAG.
Problematika „stalinismu“, sovětského totalitního systému a komunistického bezpráví nachází řadu zájemců nejen mezi laickou veřejností, ale především v řadách odborníků.
Tato kniha obsahuje více než dvě stě dosud nezveřejněných dopisů polní pošty, jejichž pisateli byli členové armády bojující u Stalingradu. V rozsáhlém eseji je pak nastíněn vznik "stalingradského mýtu".
Čtenář se v knize například dozví, co znamenal "formalismus v šachové skladbě" nebo jak se údajně liší "židovský a árijský šach". A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu.