Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.
Roky 1938 až 1945.
V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů.
Významné momenty naší moderní historie, zajímavé informace o významných osobnostech z kulturního a vědeckého světa či sportu a více než tisíc obrázků najdou děti, rodiče, prarodiče a učitelé ve výjimečné komiksové knize, která si získala srdce tisíců čtenářů.
V letošním roce slaví naše republika sté výročí.
Západočeští spisovatelé se rozhodli při této příležitosti
vydat almanach historicko-beletristických textů,
v nichž vzpomínají na první světovou válku, vznik republiky,
legionářské boje...
Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu.
V zákulisí ruské revoluce.
Rusko-židovský marxista a milionář Alexander Parvus, vzděláním ekonom a politolog, měl vizi – svržení cara a zřízení revolučního režimu v Rusku.
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.
Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.
Podívám se na to ráno, to byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968.
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.
Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, ale také barikády, hořící tanky, zdemolované ulice, ostřelované Národní muzeum, obsazený Československý rozhlas a zabití civilisté.
Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů. Zabránit těmto útěkům měly nově vytvořené specializované útvary ochránců hranic a to i za pomoci střelné zbraně.
Předkládaná kniha deseti příběhů z českých dějin otevírá období spojené s legendárním knížetem a soudcem Krokem a dále prostupuje takovými událostmi, které autor považuje za stěžejní.
Jen málo dějinných události ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patři k nejhorším zážitkům několika generaci.
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.
