Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi.
V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus ožehavou otázkou vnitřní i zahraniční československé politiky. Příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR ovlivňovala podobu bilaterálních vztahů s bezprostředními sousedy, Maďarskem i Polskem.
Tato kniha není jen o Janu Palachovi. Je především obrazovým dokumentem doby, která přivedla náš národ k tragédií srpnových událostí v roce 1968 a posléze i k činu Jana Palacha.
První syntéza věnovaná identitě Židů v českých zemích po šoa. Identita je chápána jako způsob sebeukotvení menšiny ve čtyřech časových obdobích: 1945 – 1948, 1948 – 1956, ve „zlatých šedesátých“ letech a v období „normalizace“ (1969 – 1989).
Jedinečná syntéza českých dějin sleduje vývoj na našem území od prvních stop člověka po současnost. Texty fundovaných odborníků a provází bohatý obrazový doprovod.
Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací.
Dvoudílná kniha pětice autorů na základě analýzy sčítacích předpisů, sčítací praxe a aktivit politiků i nacionálních agitátorů koriguje poměrně vžitou představu o "neprůstřelně" objektivní prvorepublikové statistice národnosti.
Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.
Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa.
Další z volné série výpravných publikací významného českého historika mapuje německou okupaci českých zemí za druhé světové války. Nevšední formou přibližuje čtenáři vývoj, organizaci a činnost německé okupační správy v letech 1938 až 1945.
Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ .
Kniha se zabývá dosud zcela neznámými skutečnostmi souvisejícími s událostmi roku 1968 v Československu. Jedná se o informace a poznatky z prostředí rozvědky Státní bezpečnosti neboli I. správy MV.
Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v druhé polovině roku (červenec-prosinec) 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení.
Nová kniha Hany Kneblové, autorky úspěšné knihy Život českých panovníků, obsahuje množství zajímavých informací o českých zemích ve středověku, zavede čtenáře do dob knížat a králů i do období husitských válek.
Druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces od uznání mnichovské dohody.
Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů.