lingvistika

Jednu z posledních velkých knih Umberta Eca můžeme číst jako dobrodružné, zároveň však i velmi analytické zkoumání hledačů dokonalého jazyka od raného středověku po 18. století.

Výbor z díla Františka Vrhela (1943–2023), původně zamýšlený jako sborník k životnímu jubileu, nyní vychází jako pocta tomuto doyenovi české iberoamerikanistiky a lingvistické etnologie, kulturnímu antropologovi.

Bohemistika 2021: Prostor pro setkávání jazyků, literatur a kultur představuje sborník příspěvků z desátého mezinárodního sympozia o češtině jako cizím jazyku, konaného v rámci Letní školy slovanských studií FF UK.

Kniha prezentuje rozhovory s 21 českými lingvisty a přináší čtenářům různorodé pohledy na jazykovou problematiku a lingvistický výzkum.

Centrem autorova zájmu jsou významy mluvnických kategorií vyjadřovaných podstatnými jmény – tedy významy rodu, životnosti, čísla a pádu.

Internetovou jazykovou příručku kolektivu autorů Ústavu pro jazyk český AV ČR využily od jejího zpřístupnění více než čtyři miliony uživatelů. Její výkladová část vychází nyní knižně již ve třetím, rozšířeném a aktualizovaném vydání.

Páté vydání zavedené jazykovědné publikace přináší ucelený přehled běžných i méně běžných poznatků o jazyce a jazykovědě.

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec.

Cílem edice Studie z korpusové lingvistiky, vydávané NLN a projektem Český národní korpus od roku 2006, je poskytovat prostor pro výzkum prováděný pomocí jazykových korpusů, tj. rozsáhlých souborů autentických textů v elektronické podobě.

Monografie se věnuje anglickému odbornému diskursu a zaměřuje se na několik jeho zásadních rysů. Ačkoli probírá celou řadu dílčích témat, kniha se zabývá především třemi standardy textuality, a sice intertextualitou, koherencí a informativitou.

Monografie navazuje na lingvistický a kulturní přístup k hluchotě rozvíjený v Ústavu jazyků a komunikace neslyšících Filozofické fakulty Univerzity Karlovy od poloviny 90. let 20. stol.

Slovník univerbizátů je speciálním jazykovým slovníkem, jaký u nás dosud nebyl publikován. Jde v něm nikoli o význam či tvar slova samého nebo o jeho pravopis, výslovnost či historii, nýbrž o to, přiřadit souslovnému názvu – například absolventský fi

Český jazyk měl v průběhu svého staletého vývoje mnoho ctitelů a moudrých vykladačů, mistrů, kteří jím vládli tak, že zanechali viditelnou stopu, geniální básníky a romanopisce…

Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou.

Publikace je výsledkem spolupráce českých a bulharských jazykovědců a jejím primárním tématem jsou teoretické a metodologické problémy vzniku akademických slovníků a vybrané lexikografické otázky vyvstávající z dvojjazyčného prostředí.

Profesně tolerovaná a hojně uplatňovaná praxe překládání do nemateřského jazyka (tzv. nerodilý překlad) patří mezi málo popsané fenomény.

Tato vysokoškolská příručka je určena posluchačům bakalářského stupně studia bohemistiky; navazuje na souběžně vydávané Gramatické rozbory češtiny. Jejím obsahem je víceméně ucelený popis funkčního tvarosloví současné (zejména spisovné) češtiny.

Řada míst na světě dnes díky zvýšené fluktuaci osob a rozvoji telekomunikace prochází zásadními proměnami, které výrazně diverzifikují tyto lokality co do přítomnosti různých jazyků a kultur.

Vlastní jména jsou nám vlastní.