ostatní

Interview Ladislava Fanty s Jiřím Koubkem o krizi surrealismu a jeho výhledech po roce 1989.

Zahrada je pro mnohé z nás velkou radostí, nezřídka se však při zahradničení setkáváme s řadou nejasností, které musíme vyřešit. O tomto je předkládaná kniha.

První monografie českého libomudruna, jazykozpytce, vynálezce a obzvláštníka profesora Jakuba Hrona Metánovského (1840–1921) z pera docenta Boreckého.

Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.

Baroko v malířství a sochařství zahrnuje rozsáhlé období od konce 16. do začátku 18.století a vyznačuje se velkolepostí , dramatičností a bohatostí používaných prostředků.

Nejranější gotické umění se datuje do Francie poloviny 12.století a do konce 15.století se rozšířilo po celé západní Evropě.

Životní příběh Albrechta z Valdštejna.

Futurismus, literární a výtvarný umělecký směr první čtvrtiny 20. století, je jedním z hlavních avantgardních směrů.

Jeho pestrý životní příběh přibližuje detailně právě tato kniha.

Tato obrazová publikace, první z řady „100 NEJ…“, představuje věhlasné architektonické památky.

Milostný příběh z pera Henryho Millera doplněný jeho dvanácti akvarely.

Soubor fotografií z interiéru Müllerovy vily.

Zlatá kniha vystřihovánek arch. Richarda Vyškovského vznikla z podnětu redakce ABC k 50. výročí časopisu. Vystřihovánky jsou řazeny chronologicky od nejstarší z roku 1977 až po úplnou novinku Hrad Točník, který poprvé vychází právě v tomto svazku.

Doc. MUDr. Jan Měšťák,CSc. se v rozhovoru s Pavlou Petrákovou Slancovou zamýšlí nad etickým a společenským rozměrem vlastního oboru, nad poptávkou současné moderní společnosti po "fyzické kráse a dokonalosti, porovnává vnímání role ženské a mužské krásy.

Peter Švorc věcným způsobem popisuje jednotlivé aspekty politického, hospodářského, sociálního a kulturního života Podkarpatské Rusi, sleduje myšlenkové koncepce rusínské politické a kulturní emancipace i neklidný vývoj tohoto regionu.

V knize jsou shromážděny informace o více než 2000 světcích, které doplňuje na 1000 reprodukcí obrazů či fotografií.

V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život.

Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem.