(...) Miller tady po svém „kanibalizuje“ svůj život, svoje zápisky, deníky a dopisy i akvarely, které pak s odstupem slepuje a přetváří v dílko. Je tu Miller drásající osamělé zpovědi, lyriky, vtipu: „Mým největším sokem byl Madžong! Věřil by tomu někdo? Byla by snad obětovala všecko, snad kromě norkového kožichu, aby mohla zůstat vzhůru celou noc a hrát tu pitomou hru. Madžong!“