Povídková kniha známého autora obsahuje dvě novely:
Skin s useknutou hlavou
Poklad mrtvých strážců
V první ze dvou novel této knihy se seznámíme s Honzou Kládou z Malířova. Je v zásadě dobračisko, ale když je někde pácháno příkoří, pak nezná brat
Soubor povídek z pera autorů sdružených ve Středisku západočeských spisovatelů, jejichž společným tématem je soužití člověka a jeho nejlepšího čtyřnohého přítele.
Individuální příběhy několika lidí utvářejí v této knize mozaikovité vyobrazení osudů pacientů a jejich lékařů, kteří vzdorují důsledkům psychických poruch, závislostí, sexuálního zneužívání aj. Autorka se snaží o zachycení nezkreslené reality.
Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý.
Postavy v knize povídek Borjany Dodovy Inverzní kyvadlo jsou vyšinuty ze své dosavadní životní dráhy znepokojivě nevysvětlitelnými nárazy. Jejich tápavě polovičaté snahy vzdorovat postupujícímu chaosu Dodova ve své prozaické prvotině ohledává klipovo
Není jízda jako jízda. Někdy to fičí, jindy skřípe.Například když se padesátník naráz dozví, že ho chce opustit manželka, že jedna dcera je s kýmsi těhotná a druhá si chce vzít muslima, moc si svou oslavnou jízdu neužije. Soubor povídek.
Byl jsem na střední škole, plný ideálů, lásky i zklamání, ale i radosti ze života a často naopak smutku nad jeho krachem. V době, kdy nebyly mobilní telefony tak rozšířené jako dnes, a o tabletech se mnohým ani nesnilo.
Metodické povídky, úvahy, vzpomínky. Kniha je napsána s velkou dávkou spontaneity, v podstatě pohledem pedagoga konzervatoře.Kniha je doprovázena ilustracemi od Vladimíra Renčína.
Sbírka vtipných povídek a příhod česky píšící autorky se slovenskými kořeny, která nenásilnou formou do kontextu zasazených slovenských výrazů či vět přibližuje čtenáři slovenský jazyk.
Dvojnásobný držitel Magnesie Litery za nejlepší prózu (2003 a 2014) a nositel Ceny Josefa Škvoreckého (2010) přichází s novou knihou. Soubor jedenácti povídek, majících společného vypravěče, ne však čas.
Vstávání v pět, řev, jogurt v notebooku, mobil letící vzduchem - to vše vedle nejkrásnějšího smíchu na světě, nejuslintanějších pus a nejdojemnějších objetí. Nejen o tom je vyprávění jednoho hrdého otce.
Po prvotině Hafni! a jiné povídky připravila autorka deset nových příběhů, které odpozorovala za tři poslední roky. Opět dokazuje, že je dobrou pozorovatelkou okolního světa a že ze zdánlivě obyčejných situací dokáže vykřesat neobvyklé závěry.
V krátkém divadelním dramatu “Tajemný pes” a dalších dědečkovských sci-fi povídkách se čtenář setká se skromným vyprávěním hlavy rodiny, která se na podzim svého života rozhodne svým potomkům sdělit svou zkušenost s bytostmi mimozemského původu.
Poutníci , kteří opustili svou zem, dosud neznalí nového jazyka země, do které dorazili , se obracejí na veřejného písaře.
Pomáhá jim vyplňovat nezbytné úřední dotazníky.
Krátká, autobiograficky laděná
povídka je zasazena
právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na
vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem
Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla
a milenecké dvojice.
Původní text i texty, tradiční jazz, příběhy ze života i z absurdistánu, drsné dada i něžná pohlazení, a kdo chce zjistit více, nechť se podívá na stránky www.j-w.cz.