poezie

Klímova čtvrtá sbírka je v prvé řadě poctou velkým básníkům, kteří tematizovali plynutí ročních dob – Karlu Tomanovi, Josefu Horovi či Janu Skácelovi.

Nejnovější básnická sbírka žijícího klasika české poezie Karla Šiktance shrnuje pod příznačným názvem Ubírati se verše z let 2016–2018. S přibývajícími léty vyzařují klidnou moudrost a pokoru vůči světu a po okraj naplněnému životu.

eunavitelně plodný kníže pornofolku Záviš přichází s další sbírkou veršů, tentokrát ale v lecjakém ohledu poněkud odlišnou. Do pornografické lidovosti častěji pronikají složitější rytmy a nečekané rýmy a do lidové pornografie tu a tam vážnost.

Výbor z poezie Petra Motýla z let 1992 — 2010. Knihu uspořádal a sestavil původně pro francouzské nakladatelství Editions Fissile Petr Král.

Říše ptactva, to je věda, ta se jen tak popsat nedá, říká básník.

Třetí autorova kniha rýmů, tentokrát zaměřená na rýmy kolem fyzikálních, matematických, geometrických a dalších disciplín.

Matka pěti již dospělých dětí. Píše od dětství. Vydala román Druhý život. Verše obsahuji úvahy o životě, pocity, vzpomínky, o lásce. Většinou jsou psány volným veršem s metaforami i myšlenkami "mezi řádky".

Martin Šindelář přichází po šestí letech s novou sbírkou básní, ve které opět najdete několik ilustrací od známého výtvarníka Lukáše "Musy" Musila. V knize je na padesát básní rozdělených do tří částí.

Šestá rozsáhlá skladba básníka Pavla Petra – lyrického solitéra, který se vyznačuje výrazným až antickým rétorickým gestem, monumentální obrazností a panoramatickým kulturním záběrem, jak o něm píše literární historik Miroslav Zelinský.

Jindřich Jinoch příchází po pěti letech s novou knihou, o jejíž grafickou podobu se postaral Lukáš Bartoň. Jinochova druhá kniha má pramálo společného s debutem Maják a sirény. Básně jsou výrazně civilnější, přednost dostal volný verš.

Své první oficiálně vydané básnické sbírky se Jan Burian dočkal až roce 1990. Její název byl odvozen od stejnojmenného hudebního alba a do sbírky autor zařadil tři soubory textů vzniklých v 70. a 80. letech.

Malá Hraštice, Hraběšín nebo Třibřichy jsou docela obyčejné názvy obcí, které při pohledu na mapu nebudí bůhvíjakou touhu se do nich vypravit. Neobyčejnými se ovšem stanou, pokud dáme prostor fantazii.

Cykly studničních básní hloubené volným veršem, tajícím náběhy na haiku, se tak střídají s přílivy/odlivy širokodechých verset, v nichž se sémanticky mísí – ba až vyřezává – vše předmětné, prožité, jakož načtené či snové.

Petr H. Batěk popisuje, co se stane, když se člověku zbortí, v co věřil, jak je obtížné odhodlat se k novým začátkům, aby ho znovu nedovedly k bolestným koncům.

Sbírka básní s emotivními fotografiemi z naší přírody.

Dvanáct básniček doprovázených jednoduchými obrázky nahlíží svět kolem pohledem prostých a od komplikovanosti oproštěných dětských očí.

Poezii docenta Emila Caldy lze zařadit ke tvorbě hravé, ironické, perziflážní, v tradici například „anarchopoezie“ Josefa Macha, Františka Gellnera, nedávno byly zveřejněny podobně laděné básně Jaroslava Haška.

Básnická sbírka vycházící k autorovým 75. narozeninám.

Básnická sbírka roste z hloubi Wernischovy obraznosti a jeho svět se před vnitřním zrakem proměňuje: tragické se stává groteskním a naopak, přelud bolestnou vzpomínkou a naopak…

Sbírka básní ostravského básníka a textaře Zdeňka Hledače, bezdůvodného optimisty mírně zasmušilé povahy, milovníka kaváren a cukráren, který nikdy nic nevzdává, protože – co kdyby?