Básník František Novotný a malíř Karel Franta volně navazují na úspěšnou knihu Čertoviny. Tentokrát zvou melodickými verši a kouzelnými obrázky čtenáře do světa hudby. Hudební brány se otevírají…
Druhá knížka vtipných a hravých říkanek, které prostřednictvím pravidelného opakování a doplňování slov, jež jsou nahrazena obrázkem, pomohou dětem osvojit si správnou podobu slov.
Kniha vychází jako souborné básnické dílo jednoho z nejvýraznějších a přitom nejméně známých autorů generace soustředěných kolem brněnského filosofa Josefa Šafaříka a vytvářejících samizdatovou edice Texty přátel.
Kniha Pradávné kořeny shrnuje veršované texty Jaroslava Hutky, které vznikaly v průběhu let 2006–2014 na okraji jeho tvorby písničkářské. Mnohé z nich byly napsány na Domažlicku, ve Francii a zejména v Indii, kde Jaroslav Hutka rád pobývá.
Knížka Byl jeden pán je určena hlavně pro dospělé čtenáře. Autor zde navazuje na tradiční nonsensovou formu – limeriky. Král i v této oblasti projevuje svůj nepochybný talent.
Sbírka Oldřicha Bubáka, "Probudil jsem spící kundaliní", nový růženec emocí dobrodruha, je volným pokračováním sbírky "Ve stínu Everestu“ a „Tingtangl“.
Název Sirka Henriho Bremonda manifestuje příklon autorky k teorii tzv. „čisté poesie“. Tu je třeba opsat a připíchnout nad postel pod obrázek anděla strážného, říká autorka.
Nová sbírka mladého autora rozrušuje
stereotypy současné poezie.
Už název sbírky zachycuje protiklad.
Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“,
zařazujeme ho do času, zbavujeme jej
kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního.
Kniha volně navazuje na „povídkový románek“ Tomatom a „snový románek“ Sni. Jedná se o „obrazový románek“, příběh hledání přesvědčivé podoby spirituality v dnešním světě pomocí sérií kreseb, vytvářených během posledních pěti let.
Básničky a říkanky Josefa Václava Sládka pro malé děti i jejich rodiče. Známé a téměř zlidovělé, ale i zapomenuté nebo opomíjené texty citlivě a vtipně ilustrované Filipem Pošivačem rozveselí a někdy i rozteskní snad každého čtenáře.
Procházky po Jelení jsou básnickou zpovědí autora. Prolíná se zde několik rovin – vzpomínky na dětství, jež má autor spojené právě se zaniklou obcí v Krušných horách, varování před válkou a jejími následky, ...
Půvab šumavské přírody vybízí k náladovým črtám, ale to by bylo málo pro autora, jakým je Břetislav Ditrych. Spisovatel literatury faktu i básník zachycuje, co ho zaujalo či okouzlilo, ale také ví nebo tuší o příbězích pod povrchem viděného.
Druhá básnická sbírka Ivany Štětkářové promlouvá o lidech a vztazích mezi nimi, o posledních věcech člověka. Zamýšlí se nad odvěkou otázkou, co nastane „poté“.
Stěžejní částí knihy jsou texty ze sbírky Muzeum dětství (Muzeum dzieciństwa, 2011), v nichž se autor navrací do času svých dětských let v rodném městě Bytom v Horním Slezsku.
