Sbírka Alžběty Michalové (1991) v lecčems navazuje na její úspěšný debut Zřetelně nevyprávíš (Fra 2014), na sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků, v nichž vystavila křehký a krutý účet matce a otci (Viola Fischerová).
Váhání, rozvaha a vážnost jsou v pozorováních Anny Řezníčkové (1996) vždy nablízku. Básnířka se obvykle nespokojí s prvním, druhým ani s třetím pohledem.
Podivuhodné lektvary z nezvyklých přísad vaří divná slečinka a zároveň jedna z prvních dam jihoamerické literatury Marosa di Giorgio (1932–2004). Básnická sbírka.
Zofia Bałdyga je v jazyce přítomna tak jako v prostoru, tedy nahodile. Vždy má vztah k místu, ten však není určený státními hranicemi, byť by tím místem byl rodný dům a jazykem mateřština.
Debut Hany Kosákové (1978) obsahuje jednak texty, které se vztahují k profesnímu životu pracovnice v oblasti humanitních věd, jenž ve své provozní rovině vykazuje sílící příznaky absurdity zrcadlící znepokojivé směřování celé naší civilizace.
Deník haiku by mohl se svými staršími bratry říct (a připomenout Karla Poláčka): „Bylo nás pět.“ Přáli bychom si slyšet, jak kterýkoli z nich přidá otázku: „A kolik nás ještě bude?“
Pestrá knížka veršů a příběhů z pera nezapomenutelného Josefa Kožíška. Jeho verše o dětech, zvířátkách, ročních obdobích i různých činnostech jsou stále krásné. Pojďte se s nimi seznámit.
Napříč básněmi, které jsou místy holanovsky enigmatizujícím světem, se utváří svébytný časoprostor, v němž je jednak reflektována dějinnost člověka, jeho jistá historická podmíněnost a tragédie nietzscheovského nekonečného opakování, ...
Texty z Cesty. Druhý díl sbírky textů-básní z putování ve spirálách po spirále vědomí až k bezvědomí, ve všech sférách, v nás, kolem nás, světlem, stínem, nitrem, světem, smyslným i nesmyslným, sněním, bděním, tajemným i obyčejným.
Individuální a globální. Strany téže kostky, kterou Tomáš Král skládá z obrazů vyprázdněných osobních vztahů, narušené intimity a paradoxů dnešního světa, nazíraného jakoby zpoza displeje...
Poezie Jana Gabriela je nesena touhou vydobývat ze světa potutelné juxtapozice různě nesouvisejících skutečností. Proti zprostředkovanému světu staví svět skutečný, který má ještě nějakou váhu, vůni, příchuť náladu i tresť.