poezie

Jazyk jako náhradní díl, jako svorník vnějšku a vnitřku i mimetizující meziprostor. Jazyk jako soubor struktur, pravidelností a výjimek. Jazyk jako prostředek komunikace. Sbírka poezie.

Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností.

Padlí je sbírka mnoha rovin, lze ji vnímat jako pohled do krajiny, lze ji pročítat s vědomím plynoucího času, nabízí střet s jazykem, kterým se modlí i klne.

Bluesové a countryové texty novináře, spisovatele a scenáristy Jiřího Renče dýchají člověčinou.

Do třetice všeho dobrého, ale určitě ne posledního… Z výboru slamových textů Nejlepší česká slam poetry se stává už hezká tradice.

„Až si to přečtou“ je syrovou sbírkou poezie, která se nevyhýbá žádným emocím.

Nejnovější sbírka Anny Brikciusové pokračuje v tendenci, jež je u ní patrná od chvíle, kdy napsala svou první sbírku. Je to postupně vzrůstající úspornost a sevřenost textů.

Tak jak ve vlnách se střídá den s nocí a trvání s pomíjivostí v příboji radosti, hledáme každý sebe. Kdyby existoval někdo, kdo sám od sebe vytuší co svět potřebuje a zařídí dřív, než se vysloví!

Střípky vitráže vzpomínek je sbírka básní, jako bychom narazili na oázu jazyka, kterým mluvíme, vnímáme, cítíme radost i žal. Texty vznikly v emigraci, přibližují okamžiky života autora, jeho manželky a také rodinu a přátele.

Šimon Ryšavý ve své sbírce veršů Milenecké haiku, dokázal z prostého tříverší vytvořit originální most, který spojuje různé kultury nadčasovým vyznáním – navzdory všem a všemu miluju.

Mezi squaty a kostely, dlažebními kostkami a neodkladnými touhami, mezi dopolední kocovinou a archetypy, které lze nahmatat jen v bezčasí. Tam všude pronikají Sosoiovy verše, beznadějně poetické a zároveň místy vulgární.

Sbírka milostné poezie, kterou autor, ač je sám mužem, píše z pohledu ženy. Podařilo se mu vžít do nitra svého protějšku? Posuďte sami.

Z Brna vede do noční můry jen pár kroků. Básnický debut Matyáše Vejvalky mísí útěky z města, mystičnost a strach z domova, který už dávno není k poznání. Nahlíží do jednotlivých bolestí se stejnou obavou, s jakou se tahá tarotová karta.

Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby.

Soubor výňatků z milostných dopisů Azurový inkoust je svědectví o tragické lásce z dávných let, vtělené do projasnělého slovesného tvaru. S citlivým doprovodem kreseb ostravské malířky Hany Puchové...

Tři muži v knize o životě, lásce a jiných nehodách. Protože lákat na sbírku povídek a básní je mnohem humánnější než lákat na sbírku motýlů.

Karla Erbová napsala soubor básní Lampářka hudba v rozmezí let 1985–1986. K uveřejnění došlo v 90. letech v podobě bibliofilie, kterou vydala vlastním nákladem autorka, samostatného knižního vydání se práce dočkala až nyní.

Na osmdesáti stranách knihy Ještě jednou Tě potkat se odvíjí příběh o zdánlivě nekonečném míjení se v labyrintu, ze kterého najdou cestu pouze ti, kteří jím prochází s otevřeným srdcem....