Český výbor z básnické tvorby Krzysztofa Lisowského (1954), krakovského básníka, esejisty, redaktora, fejetonisty. Od svého debutu vydal na třicet knih, toto je jeho první česká knižní publikace, obsahující také četné “české” motivy.
Básník Vít Slíva (nar. 11. ledna 1951 v Hradci u Opavy - dnes Hradec nad Moravicí) se stal vzorem, rádcem, učitelem, pomocníkem a zvlášť dobrým přítelem mnoha začínajících i zkušenějších básníků.
Verše sbírky Ale co kdyby nejsou žádné juvenilní miniatury, právě naopak: svým rozsahem, kompozicí a rytmickou gradací svědčí o zdravém autorském sebevědomí, které nepokukuje po tom, co by kde mohla z cizí poezie vstřebat,...
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla
živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny,
jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující
uplynulých šest desetiletí (1953—2013).
Sbírka básní zkušené slovenské autorky Dany Podracké „Persona“ zavádí čtenáře do prostoru mezi prožitým a napsaným. Nabízí dobrodružné hledání vlastního já prostřednictvím pohledů dovnitř i vně jednotlivých básní-příběhů.
Meditativně laděná práce Lubomíra Fuxy si přes zdánlivou jednoduchost přístupu vždy zachovává záhadnost. Do nevyzpytatelných prostorů si můžeme promítat osobní pojetí lidského mýtu.
Každé setkání s knížkami veršů MK bylo a je pro čtenáře zázrakem, dokládajícím, že opravdová poezie stále ještě žije, je silná a pravdivá, naléhavě vypovídá o základních hodnotách života a realitě soudobého světa, především má lidský obsah a rozměr.
Básník a publicista Ivan Motýl sestavil výbor poezie, která vznikala v Ostravě nebo se jí věnuje. Kromě básníků z regionu se v knize objevují jména Jaroslava Seiferta, Milana Kundery, Jana Skácela nebo J. H. Krchovského.
Daniel Pastirčák je kazateľ, esejista, prozaik, básnik, scenárista, dramatik, výtvarník, prekladateľ. Dvoma slovami: renesančný človek. Rozsahom záujmov a nadaní renesančný, spôsobom premýšľania celkom dnešný.
Aj novú zbierku Kataríny Kucbelovej charakterizuje rezervovaný jazyk. Znepokojujúce čítanie bez lacného imitovania katarzie. Poézia, s ktorou to čitateľovi myslí.
Překlad a výklad Slávy dcery z panslavistického mýtu do kulturní historie
Kollárova Slávy dcera je dílo klasické, ale čtenářsky mrtvé. Proč je ovšem nestudovat jako historický dokument, jako svědectví o panslavismu i celé dobové mentalitě?