Tykání s nebesy

Poezie patří ke krásným uměním právě proto, že dokáže čtenáře obohatit o citlivější odstíny vnímání, otevřít před ním nový pohled do hlubin člověčího světa. Uvědomujeme si to, když se nám dostane do ruky, přesněji když se nás dotkne poezie vytvořená (prožitá) skutečným básníkem. Tehdy je každý verš žhavým bleskem, který v nás zanítí nepojmenovatelný pocit a dojem. Snad se mu dá říci souznění, spoluprožívání. Pokládám za štěstí, že jsem mohl sledovat tvorbu ostravské básnířky Boženy Klímové prakticky brzy po jejím startu do oblasti tištěného slova. Dobrá báseň ovšem není jen tištěný text, je – zjednodušeně řečeno – zvukem struny napjaté mezi srdcem a intelektem. Božena Klímová je básnířka horkého srdce a navíc velké osobní upřímnosti. A příkladem kultury slova.
V této sbírce Tykání s Nebesy překovává žhavou tavbu citu na kovadlině intelektu v naprosto svébytný, pevný a krásný tvar. Je to poezie strhující každým číslem sbírky a poskytuje nevšední zážitek, je čtenářovým svátkem. Skrze tuto sbírku Boženy Klímové se vyznávám z obliby poezie plnokrevné, v níž nechybí kadlub formy ani jeho náplň.
(Z recenze spisovatele Ladislava Mušky)