poezie

Do myslí mnoha lidí téměř nikdo nevidí. Ve fantaskních světech uvnitř lebek se odehrávají roztodivné příběhy, ve kterých je myslící člověk středobodem. Jejich prožívání je mnohdy příjemné, jindy zase nikoliv.

Kniha se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k poezii šedesátých let. Zkoumá mj. Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka.

Básně Antonína Bezděka psané na ruční papír a přímo na něm ilustrované, či doslova překreslené Václavem Stratilem, vznikaly v letech 1982–1985. Vystaveny byly polooficiálně v Brně v roce 1987, nyní vycházejí v původním rozměru i barevnosti.

Sbírku čínských tzv. popisných básní sestavila, básně přeložila a doslovem doprovodila Olga Lomová.

Další sbírka básní „žijícího klasika“…

Vyprávění za zpěvu ptáků je třetí knihou v řadě „hectameronů“, které Ewald Murrer vydává v už zavedené úpravě v nakladatelství Aula.

První posmrtně vydaná sbírka básní brněnského klasika české poezie.

Sbírka básní o české dráze a o kraji, kterým protéká krásná řeka Sázava. O kraji, který je plný hájů, lesů a tichých zákoutí. Také o rozmaru čundráků a projíždějící lokálce, která vozí přítomnost i budoucí dny.

Básník Martin Trdla přichází se svou druhou zprávou o stavu území. Hovoří v ní o situaci a situacích, ve kterých se tady každodenně nacházíme/ potácíme. Ve svých spíše kratších textech přináší jasná pojmenování, tvrdá data.

TAK AKORÁT ČAS JÍT DOMŮ je sbírka básnických textů, které vznikaly převážně mezi lety 2020 - 2022, z velké části v době koronavirové karantény.

„Nekonečná čtyřverší“ undergroundové legendy.

Výbor z poezie básnířky Karly Erbové zahrnuje období let 1966 až 2022, což potvrzuje široký výběr témat zastoupený v jednotlivých básních: od veršů věnovaných různým osobnostem přes rodnou Plzeň až k osobní zpovědi.

Básnířka Lydie Romanská vytvořila v rozmezí let 2019 až 2021 rukopis nové básnické sbírky, kterou nazvala Zpovídat se z poezie. Pokračuje v principu, který je evidentní z jejích posledních knížek, a sice vnímání poezie jako nové skutečnosti.

Jak se stalo, že si slonice spletly choboty? Po čem touží králík?Proč se vyparádily vrány? Před čím utíká kamzík? Co zjistili vlci při tanci? A co dělá žirafa, když dostane angínu?O tom všem a dalších zvířátkách vypráví tři desítky vtipných básniček.

Tvorba Petra Krále, pokrývající časovou rozlohu půl století, byla dosud vydávána jen na přeskáčku a v nestejnorodém edičním zpracování; vinu na tom nesla i cenzura, jíž byl autor po léta vystaven.

Toto jsou básně, které kombinují civil(ist)ní poetiku se surreálnými obrazy; děje se tak prostřednictvím asociativních jazykových her a „samplování“ textových útržků nejrůznějšího původu.

Láska má mnoho podob - láska k rodičům, láska k dětem, láska k Bohu, láska k práci, láska k přírodě, všeobjímající láska... ale nejrozšířenější formou lásky je láska mezi mužem a ženou...

Nejnovější autorčina sbírka přináší, jak jsme u ní zvyklí, křehce působící poezii, jejíž výrazová úspornost připomíná miniatury ne nepodobné japonským haiku.

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice – a občas zkrátka nastanou momenty, kdy mozek přestává vnímat rozdíl. A srdce buší, když duše pláče. Verše plné blažené zamilovanosti, vzpomínek a radostí, ale i slz, pádů, ztrát a jiných prchavých okamžiků, které i přes bolest stojí za to žít.