Sborník „Miloslav kardinál Vlk. Reflexe a vzpomínky“ ve studiích, reflexích a svědectvích českých i zahraničních autorů. Plastický portrét doplňuje na 200 fotografií, zejména z Archivu Arcibiskupství pražského a ze soukromých sbírek.
Dvě mladé dívky na prahu dospělosti touží po lásce a štěstí. Jejich životní cestu však ovlivňují nejen více či méně silní muži, ale hlavně dramatické události ve společnosti po sametové revoluci.
Monografie věnovaná životnímu dílu sklářského výtvarníka a designéra Jaroslava Svobody je o nevšedním příběhu člověka a umělce, který si splnil svůj sen. Ve výběru seznamuje s jeho vzácně všestrannou tvorbou.
Nadanému inženýrovi začíná být těsné Československo padesátých let. Za dramatických okolností prchá na Západ, odkud se do staré vlasti vrátí až po osmatřiceti letech, na sklonku života.
161. svazek edice D přináší tři veselohry klasika českého dramatu V. K. Klicpery: oblíbenou aktovku o napáleném Rohovínu Čtverrohém, půvabnou veselohru Lhář a jeho rod o rodině, ve které nikdo nedokáže říct pravdivou snad ani jedinou větu...
Sedmnáct příběhů, ve kterých pachatele došli až k oprátce.
Je mezi nimi příběh zdravotní sestry vraždící na kojeneckém oddělení.
18letého mladíka, který podle pokynů otce vyvraždil rodinu své tety.
Jana Sieberová, zakladatelka Domácího hospice Duha, nemá problém jít na trh i s vlastní kůží, může-li to někomu prospět. A tak nám tentokrát – prostě a neokázale – předkládá silné příběhy ze své hospicové práce s umírajícími a jejich rodinami..
Prahu na sklonku 16. století vyděsí letáky záhadného Bratrstva růžového kříže, které se přes noc objevují na vratech kostelů. Jejich autoři slibují příchod dne osvícení a rozdrcení ďábla nevědomosti.
Představte si, že se omylem ocitnete na neznámé planetě s jediným ostrovem, kde se dějí zvláštní věci. Utíká vám čaj z bucláčku, kolem vás létají skleněná vejce, v moři plavou ryby s kovovými šupinami a vodopád teče obráceně.
Obrazová publikace tvořená převážně unikátními fotografiemi z osobního archivu herečky Lídy Baarové přibližuje méně známé období jejího života po odchodu do emigrace v roce 1948.
Mechové víly jsou docela maličké. Člověk je snadno přehlédne. Žijí v lese a pečují o mech. Aby se naučily, jak to v lese chodí, musí do školy. Stejně jako děti. A stejně jako děti ve škole občas zlobí a neposlouchají, co říká slečna učitelka.