(...) Pro autora je charakteristická součinnost s prostudovanými texty, s životopisy svatých, s oblíbenými básníky. Odtud vedou přirozené paralely evropské vzdělanosti. Jejím jednoznačným základem je potřeba zachování živé tradice: Bible, Dante, Jan od Kříže i Kateřina Emmerichová, Mácha i Goethe, Vladimír Holan, Jan Čep, Josef Vašica, F. X. Šalda, Romano Guardini, Hans Urs von Balthasar. Evropa, kterou Neuwirth prochází a popisuje, není dělena hranicemi či zřízeními, protože je pevně uložena v jednotě nezpochybnitelných duchovních hodnot antiky a křesťanství. Ohrožení těchto kvalit, jejich "zapomnění", vede k úpadku bez ohledu na stav politiky. Zápisky Vladimíra Neuwirtha byly skvěle editorsky připraveny a noblesně vydány Robertem Krumphanzlem v nakladatelství Triáda. Závažnost a hloubku textů je možné přirovnat k Deníkům maďarského spisovatele Sándora Máraiho. Oba autoři přihlíželi zániku zvyklostí a hodnot, kterým byli ochotni obětovat život, oba mapovali evropskou kulturu s nebývalou prozíravostí a se zvláštním ohledem k jejím kořenům. Čtení obou vyvolává smutek i obdiv.