Hawklinská nestvůra

Richard Brautigan (1935-1984), americký literární idol 60. a počátku 70. let, je českými čtenáři vnímán jako poslední z řady beatniků.

(...) V souladu s teoretickými východisky postmoderny dokázal Brautigan využít ve svém westernu žánru populární literatury, přičemž jej tvořivě "dekonstruoval" natolik, že se v jeho pojetí zcela stírají rozdíly mezi uměním "vysokým" a "nízkým". Hawklinské nestvůře to ale na čtenářské přitažlivosti rozhodně neubralo.

(...) Brautigan ve své knize využívá všech zaběhaných klišé westernu, ale i gotického románu (byť zřetelnější je tu spíše inspirace filmovými horrory z 30. let než epickou šíří děl Ann Radcliffové). Autor obě přísady, s nimiž pracuje, důvěrně zná. Proto s nimi může nakládat libovolně, aniž by porušil to hlavní: čtenář se výtečně baví a existenciální smutek, příznačný pro autorovo pozdější dílo, v knize téměř chybí.

(...) Příběh je poměrně triviální, však také vychází z triviální literatury: dva stateční pistolníci jdou pomoci dámě v nesnázích a zničí tajemné monstrum. Brautigan si přitom užívá všech oblíbených klišé napínavé literatury: pod krkolomnými záminkami nesnesitelně dlouho odkládá finální akci, mrtví blízcí náhle oživnou, muži jsou stateční a důvtipní, zatímco ženy krásné a dychtivé, jen ten happy end nakonec trochu ušpiní. Vše psáno neodolatelně jednoduchým, dětsky strohým jazykem, jedním z Brautiganových charakteristických rysů. (...) Pro fanoušky vítaný přírůstek do knihovny, pro nezasvěcené ideální vstupní brána do Brautiganova vesmíru, jehož jiné planety jsou mnohem bizarnější a rafinovaněji zbudované.