Variace pro temnou strunu

Smutným vypravěčem i hlavním námětem je v tomto románu mladý Michal, traumatizovaný v prostředí ovládaném dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. V osobně laděných zápiscích se zpovídá o dětských letech, zklamaných kamarádstvích, o těžkém dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi – a především o stísněnosti duše a osamělosti. Líčené situace a zážitky jsou někdy spíše úzkostným snem nebo vizí a z jejich bezútěšnosti se vymyká jen několik šťastných okamžiků a osudových setkání. Variace truchlivých nálad, následujících pod dojmem hrozící katastrofy osobní i historické, jsou zprvu zabarveny ještě nedospělou naivitou a strachem, později v nich znějí také struny groteskní, absurdní či ironické. Právě v evokaci tajuplné a stísněné atmosféry se nejvíc uplatňuje vypravěčská sugestivita.