Nakladatelství Odeon

Poslední Barnesova próza Roviny života spojuje – jak to u něj bývá zvykem – „to, co ještě nikdo nikdy nespojil“, aby po textech Žádný důvod k obavám a Vědomí konce vznikla další z jeho meditací dotýkajících se tématu smrti.

Tender Branson vyrostl v uzavřené komunitě přísné, puritánsky vedené sekty a tak jako mnozí jiní byl i on jednoho dne vyslán do „vnějšího světa“, aby za stravu a byt vykonával různé podřadné práce.

Autor se opět nebojí provokovat a nadhazovat kontroverzní témata originálním způsobem. Tentokrát se pustil do neotřelé teorie o tom, že pro nejlepší možné fungování společnosti je nutné, aby se jednotlivé skupiny obyvatelstva držely pospolu podle své příslušnosti.

Autorova románová prvotina (1926), vycházející také pod názvem Fiesta, bývá považována za jedno z jeho nejdůležitějších děl. Začíná jako nekonečný tah po pařížských barech, jako večírek, který začne už ráno a nikdy neskončí…

Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas.

Příběh mladého manželství: Muž je fyzik se sklony k depresi. Má za to, že mu tělem protéká hustá a lepkavá černá míza melancholie, zatímco jeho žena Nora má v těle světlé stříbro, výborný elektrický vodič.

Nejnovější Murakamiho kniha vypráví o vztazích, poznamenaných nedorozuměním, nevěrou, či proradností. Sedm povídek sbírky spojuje téma osamění mužů, kteří za různých okolností ztratili ženu, nebo o ni nenávratně přicházejí.

Knížka bezprostředně spojená s italským bestsellerem Osm hor. Spojuje v sobě deník, filozofickou meditaci, ale stejně tak i cestovní zápisky.

Finsko, 21. století. Upadající západní společnost se přetvoří ve autokratickou republiku, v níž jsou ženy děleny na dvě kategorie: ženy-eloie jsou krásné a pitomé, vyšlechtěné k absolutní poslušnosti manželovi. Ženy-morlok (zmetek) nevynikají krásou.

Autorův jediný román je laděn autobiograficky: představuje kroniku Mussetova milostného vztahu ke známé spisovatelce George Sandové. Aby mohl člověk napsat příběh svého života, musí ho nejprve prožít…

Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát.

Frankie je na dně. Zhroutila se na vyšisovaný koberec zatuchlé dublinské garsonky a sbírá sílu k poslednímu zoufalému počinu: zavolá mamince. Hrdinkou druhé knihy pozoruhodné irské autorky je pětadvacetiletá výtvarnice, která prochází tvůrčí i existenciální krizí.

Literatura hodnotí své tvůrce na podkladě uměleckého výkonu, společenského postavení, mimořádnosti charakteru. Takovou osobností byl Jiří Kolář.

Možná, že jednou budu s to zachytit podobu nicoty… Bezejmenným vypravěčem románu je výjimečný portrétista, který dokáže vystihnout tvář člověka tak, aby se líbil sám sobě.

Román vypráví číšník fiktivní kavárny v Oslu, již kdysi založil Angličan Hill. Číšník je postava záhadná, nedozvíme se o něm nic, ani jeho jméno, jen to, že, jak sám na sebe prozradí, je hypersenzitivní.

Po úspěchu předcházejících povídek a próz měla být Láska posledního magnáta pomyslným vyvrcholením autorova díla;

Magnesia Litera 2016 za prózu. Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“.

Osmnáctiletý Karl Ove přijímá místo učitele na základní škole v rybářské vesničce na severu Norska, aby se zde mohl věnovat vysněnému psaní.

Jeden z nejslavnějších románů světového písemnictví vyšel poprvé roku 1880.

Román vyšel poprvé r. 1927 a brzy se zařadil se mezi nejlepší anglicky psané romány 20. století. Jedná se o dílo obsahující nejvíc autobiografických prvků,