Dopis zmizelému

(...) Velikost této zhuštěné novely, vytříbené do maximální stručnosti, je vedle nesporné hodnoty umělecké i historické, podobně jako u Prima Leviho, Ruth Klügerové, Arnošta Lustiga či Imre Kertésze v předání vlastního prožitku, umocněného celoživotními etickými úvahami o vině a trestu, o smyslu života, o paměti a zapomnění; je i v síle zpovědi, a především v umění být sám sobě soudcem i obviněným. Dopis zmizelému je jedna z nejsilnějších morálních výpovědí o 20. století nejen v české, ale i v evropské literatuře.