Kantova růže

Tato básnická sbírka je knihou je knihou milostné krize a cesty hledání smyslu v neosobní erotice. Nadčasová žena je tu (v protikladu k ženě konkrétní) denominována jako Machna z Donína, šlechtična, jejíž vznešené jméno Magdalena dalo v lidové etymologii název příměstské vsi, kam se autor uchýlil do samoty na okraji lesů, Machnínu. Kantova růže se tedy přiřazuje k Exnerovým prozaickým knihám, pro něž je génius loci nutnou podmínkou tvorby. Machnín je místem, v němž (po mnoha letech "bez básní") zazněla spontánně "píseň", nečekaný dar přicházejícího stáří. "Archetyp" Artemis (z předchozí stejnojmenné sbírky) a Machny je týž: poutající a osvobozující ženství, božství ideální i ztělesněné, které je nejvnitřnějším obrazem muže, zdrojem životní energie i poezie.