Když se do knihy začtete a poznáte postavu hlavního hrdiny Barabandera, kterého autor ztvárnil jako nerozhodného, až schizofrenního jedince, začněte mít problém, jak ho máte vlastně přijímat. Jde o kladného hrdinu, který se jen není schopen řešit své životní problémy, nebo jde ve směs o záporný typ člověka, který je všeho schopen, bez jakýchkoliv výčitek svědomí? (...) Myslím si, že hlavním kladem této postavy, je možnost, jak provést čtenáře celým panoptikem lidiček a postaviček z carského Polska, z židovského ghetta ve Varšavě. Od ortodoxních Židů, přes moderně smýšlející mládež, až po podsvětí, ovládající celé území ghetta.
Závěrem jde o typicky singerovskou knihy, která má za úkol poukázat na rozmanitost židovství a snad i poukázat na fakt, že lidé jsou stále lidé, ať věří v jakéhokoliv Boha.