Freiová, Zora

Působivý příběh o přátelství, ztrátě a odvaze znovu se nadechnout

G. K. Chesterton napsal strhující knihu o nejznámějším světci na světě. František z Assisi je člověkem ohromných paradoxů. Muž, který miluje ženy, ale zasvětí se řeholní čistotě. Člověk obdivující krásy přírody, ale žijící v největší možné chudobě.

Napínavá rodinná sága odehrávající se v Dorsetu a ve Francii.

Odzbrojující román kladoucí prostou otázku: Mohou dobří lidé změnit svět?

Nová kniha britské autorky, paliativní lékařky Kathryn Mannixové, je citlivou studií empatie pevně zasazené do každodenní praxe.

Claudia Hamptonová, slavná spisovatelka a historička, je na prahu smrti. Ještě však neřekla své poslední slovo.

Román sahající od života v palácích Římské říše až po neklidné Judsko, kde střet lásky a zrady, pomsty a výkupného sebedarování vrcholí Kristovým ukřižováním. Je to příběh nejdramatičtější popravy na světě...

Kniha zkušené britské paliativní lékařky shrnuje její celoživotní zkušenosti a postřehy a zároveň je mementem adresovaným moderní západní společnosti: Lidé jsou smrtelní a smrt je věc reálná a vážná, nikoli strašná.

Román o ženách oddělených staletími a o obětech, které musely podstoupit, aby naplnily své životní poslání.

Prorockou esej o svatém Františkovi napsal Chesterton roku 1923. Zdá se, že promlouvá k dnešnímu čtenáři a k mentalitě doby snad ještě aktuálněji než tenkrát.

Úžasný román se zvířecími hrdiny, inspirovaný Voláním divočiny a Lvím králem.

Autor má velký dar představovat světce jako lidi z masa a kostí, takže i velikán Tomáš Akvinský, nedostižný myslitel a mystik, se nám přiblíží jako člověk v procesu zrání, jako usilovný hledač pravdy.

Vražedné struny (2015) jsou prvním dílem plánované trilogie.

Soubor povídek současných britských autorů zavede čtenáře do Kalkaty. Jedenáct spisovatelů navštívilo na několik dní toto město protikladů, nezměrné chudoby i překypující nádhery, aby tu načerpali inspiraci a podělili se s námi o dojmy a zážitky.

V tomto románu se u nás dobře známý autor vrací do předválečné Varšavy, aby v jejích křivolakých uličkách a přiboudlých krámcích rozehrál příběh Maxe Brabantera, Žida z Buenos Aires.