(...) Cieslarovy filmové eseje jsou svědectvím nejen o zkoumání filmovém, ale také osobním. O filmu uvažuje vždy ve spojitosti se soudobým stavem kinematografie, se společností i svým životem, přesněji vnitřními zážitky. (...) V psaní zůstává Cieslar bytostným individualistou. Ve svých úvahách se nalezenými souvislostmi i náhlými asociacemi často nechává unášet do daleka, "za horizont" zkoumaného filmu, a čtenář nemusí být vždy ochoten ho následovat. Kdo ale chce, může Cieslarovými texty proplouvat (abychom použili jeho oblíbené vodní metafory) se stejnou svobodou, s jakou on proplouvá "svými" filmy. Závěrem dodejme, že vkusně vypravená publikace obsahuje pečlivou autorovu bibliografii z daného období (1996 - 2002), jmenný rejstřík i rejstřík názvů.