(...) Totalitní komunistická moc se snažila nepohodlná jména a jejich nositele vymazat z paměti lidí, a docela se jí to, bohužel i dařilo. Tato kniha by měla alespoň částečně splatit dluh těm, kteří se nebáli bojovat za svobodu a spravedlnost, a kterým pak bylo odměnou za to jen velké utrpení nebo dokonce smrt.

Vdova po básníkovi napsala pozoruhodné vzpomínky na Josefa Kostohryze, významného lyrika druhé poloviny 20. století. (...) Autorka vzpomínek, ačkoliv je především malířka, ovládá i slovo velmi citlivě a působivě. V jejím svědectví o nejbližším člověku se prolíná individuální paměť s pamětí jedné epochy, od osudu jednotlivce neoddělitelné.
HODNOCENÍ LN: * * * *