Vyhnanství

(...) Ve své době byla sice tato útlá kniha vnímána především jako sociálně-kritický obraz nevlídného, drsného života irských exulantů, ale tento pohled není úplný. V zobrazení až surrealisticky bizarních postaviček, jako jsou podvodník Žlutý Pidimužík či Sloní žena, i v záblescích černého humoru můžeme nalézt postupy, kterými román předznamenává nástup modernismu.