Sade můj bližní

(...) Klosssovski svými až brilantními analýzami, které dokládají nejen jeho intelektuální zběhlost, ale i to, že ví, o čem píše, v čem spočívá Sadova originalita, odkrývá samotný princip jeho textů. Zatímco Sadovy postavy každým svým činem překračují společností stanové normy, sama forma, kterou popisuje jejich činy, je konvenční. (...) Ačkoli bychom marně v knize hledali oceňování jeho poezie, černého humoru, erotismu či popisování brutálních a nejnemožnějších rozkoší, v jednom se s nimi shoduje, byť o tom otevřeně nepíše. Vyplývá to pouze ze samotného textu: Sade byl poháněn utkvělou myšlenkou - říci vše.