(...) Přestože si v titulním Záhadném zmizení lorda Listerdalea i v dalších povídkách převážně hraje se svým oblíbeným tématem záměny totožnosti (komorník versus pohřešovaný šlechtic, obyčejná dívka se vydává za velkovévodkyni atd.), spisovatelka se neubránila neuvěřitelně sentimentálnímu pohledu na britskou aristokracii ani na „osudovou“ lásku. Christie jako vždy dokáže během prvních několika vět vtáhnout do děje, do osidel důmyslné zápletky. To ale nestačí. Povídky - kromě zmíněných tří výjimek - raději měly navždy zůstat v šuplíku.