A pak nezbyl žádný

Klasická detektivka ze staré školy bez vyšetřovatele s flaškou, popřípadě s vnitřními démony. Na ty teda narazíte, ale pečlivě ukryté uvnitř každého účastníka této partie.
Děj se točí okolo deseti lidí na ostrově, kteří se společně ocitnou odříznutí mimo civilizaci, navzájem se neznají a spojuje je jedno - škraloup z minulosti, za který mají nyní pykat.
Říkanka Deset malých černoušků s posledním veršem "až tam nezbyl žádný", visící v každém pokoji návštěvníků ostrova má svůj temný důvod.
Tuto skutečnost si všichni začnou uvědomovat, až postupně začnou mizet ze scény (čti umírat) a na tobě je odhalit vraha.
A během toho máš čas dumat nad hříchy každého 'černouška' z říkanky. Nad hloubkou jejich viny, absenci pokání a jak jejich arogance svádí k tomu - že jim jejich osud začínáš přát.
Mně hlavně běželo hlavou to, že vrah není jen osoba s nožem v ruce nebo s prstem na spoušti. Ale sprovodit ze světa druhé lze provést miliony způsoby, které můžeme vydávat za náhodu sami před sebou a hlavně před zákonem.
Ale neměl by snad za to být každý potrestán?
To, že jsem díky seriálu znala pachatele, mi vůbec nevzalo potěšení z příběhu, naštěstí. Dosyta jsem si především užívala jiskření mezi postavama, zkoumaní jejich svědomí a to, jak každý jinak zpracovával svůj hřích.
Některé kapitoly/scény budu mít dlouho v hlavě - rekapitulace jejich činů, jejich reakce, následná konfrontace s nimi a obhajoba. A poté smývání krve z vlastních rukou a omlouvání se před sebou samými v soukromí pokoje.
Dostala jsem se k audioverzi knihy namluvené Vladimírem Čechem.
Byla to radost poslouchat, těch 8 hodin uteklo strašně rychle.
Pointa je uspokojující a když zapojíte šedé buňky mozkové, myslím, že máte šanci uhodnout vraha.