Zázrak

(...) Úroveň povídek je tedy poněkud kolísavá, respektive druhá polovina svazku (přesněji: poslední čtyři prózy) je lepší než polovina první; nikde však autorka nejde pod určitou uměleckou úroveň, velmi "dobré vychování" jí to prostě nedovolí.
Svazek Zázrak je svým způsobem bildungsromanem v povídkách, líčením osobní cesty ke skutečné dospělosti a samostatnosti v deseti obrazech. V kontextu nyní vydávané české prózy jsou poměrně ojedinělé partie, v nichž se Fischerová svěřuje s tím, jak se snažila dostát svým intelektuálním nárokům a závazkům, a přitom studovat komunisty řízenou univerzitu.