(...) Podobně jako ve dvou souborech vydané rozhlasové hry, i Návraty do Želar jsou jen určitým doplňkem k piedestalu, na jehož vrcholku stále stojí próza Želary. (...) Čtenáře zaujme její pohled na věci prožité i pozorované, nesentimentální nadhled, promyšlené a pevné názory, bystrý úsudek. A nakonec, skrze poznané životní zkušenosti Věry Hofmanové se dostáváme zpět ke Květě Legátové - mj. i skrze charakteristický autorský projev: krátké, jakoby strohé, ale významově bohaté věty, časté odstavce, vypointovanost sdělení - a tak se svým způsobem navracíme do Želar.