(...) Literární historička Jaroslava Janáčková s ohledem na charakter knižnice do svého výboru zařadila " nejlepší romaneta z času, kdy je Jakub Arbes soustředěně tvořil, uveřejňoval v časopisu Lumír a již v ty chvíle pro ně nacházel neběžnou čtenářskou obec" (...) Svazek tak působí celistvě a zřetelně vypovídá o Arbesově postupném a soustředěném utváření jeho autorského žánru.

(...) A síla romanet je právě v atmosféře tajemna a jakési až démonické hrůzy, kterou Arbes v určitých pasážích umí evokovat jako málokdo. (...) V rámci žánru povídky s tajemstvím je nejoriginálnějším počinem právě Svatý Xaverius, romaneto o pokladu bez pokladu, v němž Arbes svého učitele předčil tím, že záhadu samu nakonec nechá nevyřešenu. I když tedy Arbes nebyl z nejskvělejších poeovských pokračovatelů, byl první v českém prostředí, jež z jeho odkazu dodnes čerpá.