(...) Záhady mozaiky (...) tvoří druhou - nejpřekládanější a zřejmě i nejlepší - část volné románové trilogie, v níž Leoni dosadil Danta do role pátrače.
Už tento nápad nám může připadat svévolný, horší ovšem je, že ani zápletka není zcela přesvědčivá. Nejen že je příliš odtažitá na to, aby její rozplétání čtenáře strhlo, Leoni se navíc neobešel bez "tajemství templářů", byť nabízí jeho neotřelou podobu. Ale kdo má rád intelektuální šarády, kódy a šifry, toho nejspíš Záhady mozaiky nezklamou.
HODNOCENÍ LN *****