Zahrada ochočených slov: Jazyková zákampí

O Zahradě ochočených slov jsem se dověděl z pořadu Rádiožurnálu 'Host Jany Klusákové' (3.2.2007, asi 18.15). Hostem byla autorka, paní Pavla Loucká, pořad byl pěkný a zaujal mne hned první delší citací, která vtipně 'ochočovala' slovo snad nejfrekventovanější - čas. V té citaci byla použita řada různých spojení slova čas, ale hned to první, že 'čas plyne', o čemž je autorka přesvědčena (a s ní téměř 100% lidí), je podle teorie o generátorech prostoročasů, ale i podle realného pozorování, nepravdivé. Plynutí času je největší iluze, které se lidé zatím za žádnou cenu nechtějí vzdát i přesto, že žádné plynutí času nelze nijak dokázat. Je to asi stejná iluze jako když je někdo přesvědčen, že Slunce obíhá kolem Země. Vyvrátit geocentrickou teorii trvalo staletí, doufám, že překonání iluze o plynutí času, bude kratší. Hlavní problém proč lidé nechtějí chápat, že čas neplyne, je to, že je taková představa téměř uráží. Vždyť o plynutí času píší vědecké knihy, slovníky, učebnice, jsou na ní založené nejrůznější teorie o putování v čase, mládnutí, dilataci času, bezčasí, začátku plynutí času atd. Z toho všeho ustoupit prostě není možné. Ale když čas neplyne, co tedy, jak je to s časem, co je to vlastně ten čas? Na tyto naléhavé otázky uceleně odpovídá již zmíněná teorie (GPČ), která vysvětluje co je to čas a s tím související pojmy. Nosnou myšlenkou teorie GPČ je podložené tvzení, že čas neplyne, čas se musí vyrábět. Čas jako takový samostatně neexistuje, existuje pouze jediné jsoucno - prostoročas - a ten se také musí vyrábět. Zařízení, která vyrábějí prostor i čas najednou se nazývají generátory prostoročasů. Pokud vážený čtenář tohoto komentáře se bude chtít dovědět více o teorii GPČ, může se podívat na odkaz http://www.volny.cz/jednooko/main/gpc/htm Nakonec si může někdo říci, má vůbec nějaký smysl rozlišovat jestli čas plyne nebo se vyrábí, je to k něčemu dobré ? Odpověď je jednoznačná. Teorie GPČ je dosud jediná, která spojuje všechno dění ve vesmíru i na Zemi, vysvětluje jak nepatrnou a nicotnou roli hraje 'vládce všeho' - člověk a ukazuje, že jedinou smysluplnou starostí lidstva je uchovat si svůj nadřízený GPČ, planetu Zemi co nejdéle v provozu a připravit se na přestěhování, až planeta pro nás přestane být pohostinná. Zatím lidé ve své nekonečné nafoukanosti ničí Zemi stejně jako rakovinné buňky, které téměř spolehlivě vždy zničí svého hostitele.