Teror v mysli boží: Globální vzestup náboženského násilí

V letošním roce vydalo brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) v rámci své edice Politika a náboženství knihu významného amerického sociologa náboženství prof. Marka Juergensmeyera Teror v mysli boží: globální vzestup náboženského jednání. Autor, který je vedoucím katedry globálních a mezinárodních studií na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, se zde stejně jako ve svých předchozích textech zabývá komplikovaným vztahem různorodých náboženských systémů, globalizace a násilí. Původně vyšla kniha ve Spojených státech již v roce 2000 a ihned vzbudila svým tématem i způsobem argumentace velký zájem laické i odborné veřejnosti. Zaujala novým pohledem na propojení náboženství a násilí, které se jasně podepisuje na vnitřní logice náboženského terorismu v dnešním globalizovaném světě (např. Severní Irsko, Francie, Egypt Blízký Východ, Indonézie, Japonsko, USA atd.). Kvalitní překlad Tomáše Suchomela již vychází z přepracované verze knihy z roku 2003, jež zohledňuje nové události útoku na World Trade Center v New York City a sídlo amerického ministerstva obrany Pentagon ve Washington D.C. z 11. září 2001. V Předmluvě k přepracovanému vydání (s. 9n) Juergensmeyer výstižně shrnuje své odborné zájmy, které ho k sepsání knihy vedly a nakonec také vlastní jádro jeho přínosného textu. Náboženství se při násilných činech stávají zdrojem politické totožnosti a ospravedlnění mstivé ideologie. Terorismus je zde chápán spíše jako určité formy veřejného jednání než jako aspekt politické strategie. Jedná se tedy o symbolická vyjádření, jejichž účelem je poskytnout pocit (nebo spíše iluzi) moci jinak zoufalým společenstvím. Klíčový význam náboženství v těchto procesech se projevuje v ospravedlnění zabíjení lidí a poskytnutí obrazu „kosmické války“ mezi Dobrem a Zlem. Takto se aktérům umožňuje věřit v jejich roli ve velkém duchovním dramatu. Náboženství zde nejsou příčinou násilí, ale poskytují symboly a mravní zásady, které umožňují provádět akty teroru (hrůzy). Podle autora se v tomto projevuje doslova revoluční charakter náboženství, neboť poskytují ideologické zdroje alternativního pohledu na veřejný řád a na co je zde důležité poukázat: v jeho různorodých podobách. Juergensmeyerova práce se tak jistě stane vyhledávaným titulem pro laické i odborné čtenáře, kteří se chtějí relevantně zabývat problematikou současných forem terorismu, či vztahu náboženství a politiky.