Recenze nové knihy Benjamina Kurase
O nové knize známého česko-britsko-židovského novináře Benjamina Kurase toho mnoho napoví již její obálka. Je na ní zobrazen křesťanský chrám, který však nemá na sobě kříže, ale muslimské půlměsíce. Zprvu jsem se domníval, že jde o fotomontáž, ale sám autor knížky mě vyvedl z omylu. Jedná se totiž o skutečný chrám ve Velké Británii, kteří muslimové zakoupili a přeměnili jej v mešitu.
Evropa ztrácí své hodnoty, které jsou vystavěny na dědictví antiky, židovsko-křesťanské civilizaci, zdravém vlastenectví a klasickém liberalismu, a ustupuje čím dál tím více agresivnímu a rozpínavému militantnímu islámu. Je ochromena ideologií multikulturalismu a politické korektnosti, které rozleptávají její civilizační základy a zdravou sebedůvěru. Místo toho, aby bránila staleté tradice západní kultury, která sice není dokonalá, ale přesto vytvořila nejcivilizovanější a nejhumánnější prostor pro život jednotlivců i národů, přizpůsobuje se nově příchozím imigrantům, kteří nastolením teokratického totalitního islámského státu chtějí tuto civilizaci zničit a přeměnit ji ku obrazu svému, resp. obrazu Prorokově . To vše se děje za potlesku levicově liberálních elit, které si neuvědomují, že jimi hájené a privilegované skupiny, jako jsou např. homosexuálové a ženy, nadvládou islámu utrpí nejvíce.
Celá kniha je rozdělena na čtyři tématické celky. V první části knihy Ben Kuras říká, že politická korektnost je „myšlenková cenzura tyranie pomyslných nestandardních menšin a menšinových idejí nad standardní většinou a většinovým myšlením, které jsou podle její teorie odpovědné za všechny nešvary, zlozvyky a zločiny lidstva. Menšinové a cizí hodnoty povyšuje nad zavedené hodnoty většinové a domácí. Její nedílnou součástí je multikulturalismus, který je náhražkou někdejšího marxistického internacionalismu. Jejím záměrem je rozleptat myšlenkové a hodnotové struktury západní demokracie zevnitř. Vzděláním, propagací, medializací, politizací a osočováním nositelů standardních idejí, hodnot a zvyklostí, označováním nálepkami jako nacionalismus, xenofobie, bigotnost, pozůstatky imperialismu, rasová či ideová arogance.“ V této kapitole se Kuras kromě politické korektnosti i občas vrací i k nesmyslným nařízením Evropské unie. Zmiňuje zde i dopad případného přijetí evropské ústavy na společnou imigrační politiku, která se řídí „zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni“. Tedy kromě přerozdělování finančních prostředků na evropské úrovni může právě i v duchu „solidarity“ docházet k přerozdělování imigrantů, protože některé západní státy mohou zjistit, že už jsou jimi dostatečně potěšeny a nabaženy. To samé nás čeká i v případě vstupu do Schengenského prostoru, protože imigranté a potenciální teroristé budou moci na naše území normálně vstupovat bez hraničních kontrol. V tomto oddílu knihy je také mj. zmíněna kauza černé holandské bojovnice proti islámu Ayaan Hirsi Ali a agresivní reakce muslimů na přednášku papeže Benenedikta XVI.
Druhá a třetí část knihy popisují to, jak britský národ, kdysi hrdý na svou nepsanou ústavu, monarchii, náboženství, kulturu a historii, dnes podléhá tyranii Evropské unie, islámu a politické korektnosti. Ben hovoří přímo o kulturní revoluci, kterou provádí labouristé Tonyho Blaira a jejich neomarxističtí poskoci v řadách intelektuálů. Doleva a směrem k politické korektnosti se však posouvají i konzervativci s Davidem Cameronem včele, protože nechtějí, aby je někdo obvinil z rasismu a chtějí se zavděčit rychle narůstající muslimské populaci.
Ve čtvrté části se autor knihy zabývá islámem obecně. Upozorňuje zde i na velmi zajímavou knihu egyptsko- židovské autorky Bat Ye’or Eurabia (kterou mj. recenzoval Josef Mlejnek v 51 pro), jež pojednává o politice elit Evropského společenství, která vede k cílené islamizaci Evropy prostřednictvím masové imigrace a politiky multikulturalismu. To vše výměnou za to, že islámské země podporují Francouzi prosazovanou antiamerickou politiku Evropské unie a stabilně dodávají Evropě ropu. Dále jsou v poslední části knihy zmiňována konkrétní čísla nárůstu islámské populace a vymírání populace evropské, která nahánějí hrůzu; případ karikatur proroka Mohameda; kauza ideového předchůdce Margaret Thacherové Enocha Powella, který byl tehdejším leaderem Konzervativní strany Tedem Heathem „odejit“ ze stínového kabinetu za kritiku imigrace; a mnoho a mnoho dalších příběhů, při kterých po těle naskakuje husí kůže.
Kurasovu knihu by si měl přečíst každý, komu není osud naší západní civilizace lhostejný a kdo nechce, aby naše země jednou skončila pod nadvládou islámu a jeho práva šáría, jak se k tomu dle neúprosných demografických čísel v příštích desetiletích chystá západní Evropa. Abychom neskončili úplně pesimisticky, Ben vše bere s humorem, ale je to dosti černý humor…
Lukáš Petřík
Šéfredaktor www.EUportal.cz
Vyšlo v časopise 51 pro 4/2007
