Voskovec a Werich. Válka s lidskou blbostí

(...) Jde bezesporu o dosud největší knižní soubor fotografické dokumentace života a práce V +W, ale také Jaroslava Ježka, který ovšem v názvu knihy zmíněn není. Cinger doplňuje často zcela neznámé snímky spojujícím textem, který vychází především z korespondence obou protagonistů a odůvodňuje svým obsahem podtitul knihy. Kniha určená víc k prohlížení by si zasloužila alespoň tam, kde je to známo, uvést autory fotografií.

(...) O Osvobozeném divadle toho bylo už mnoho napsáno. Také o jednotlivých představitelích. Ale pořád to bylo jaksi v rovině teoretické, odborné, jako obhajoba avantgardy a jejích zápasů. František Cinger - ve spojenectví s fotografem-dokumentaristou Jaromírem Farníkem - přišel s něčím jiným: s lidskými portréty tří protagonistů Osvobozeného. Autor měl všechny předpoklady, aby svou látku zvládal a aby byly portréty vyzrálé a zažité: o Werichovi napsal knížku, o Voskovcovi získal informace a dopisy z americké emigrace od svého přítele Josefa Lustiga - nakonec postihl i "kletbu nad jazzem a exulanty" v knize o Jaroslavu Ježkovi.