Kniha stesku

Kniha stesku z poloviny 16. století stojí na samém počátku portugalské literatury. Za prostými příběhy o lásce, smrti a ztrátě můžeme nalézt typický příznak většiny textů pocházejících z lusofonního prostředí - smutek a stesk. (...) Výrazné opěrné body nám scházejí i při pokusech o výklad díla, přestože jeho motivická struktura plná zrcadlení osudů, ztrát a stesku, matoucí snová atmosféra a neukotvený příběh přímo prahnou po interpretaci propůjčující smysl. Kontury prostých příběhů o lásce, smrti a ztrátě se díky několikanásobnému obalu vyprávění a vzpomínání rozpíjejí a slévají, když na úpatí podivné hory osídlené smutky (stíny minulých skutků), ve zvláštním, temně pastorálním kraji mezi stále zvlněným mořem a horizontem pevných hor, vypráví osamělá žena ženě opuštěné o dvojici milujících rytířů, Binmarderovi a Avalorovi, v nichž jediných se " uchovala víra"