(...) Ačkoli nesou dva aktuálně vydané svazky titul Sebrané povídky, jde o autorský výběr, který má k úplnosti daleko. Příjemné je, že Bellow zařadil i několik delších novel - brilantní Spojku Bellarosa či Krádež, jež dříve vycházely samostatně (škoda, že tu není i novela Ani den, Bellowův ranější majstrštyk). Narazíme tedy na texty dvojího typu: klasické sevřené povídky jako U řeky svatého Vavřince nebo Podle toho si mě budeš pamatovat a vedle toho spíše otevřené, decentrované prózy, téměř fragmenty románů, které směřují ke všemu, jen ne k pointě. (...) Bellow je svým způsobem autorem jediné knihy a jediného hrdiny. Díky tomu nestojí jeho povídky jako poznámky na okraji vrcholných románů, jako je Herzog či Humboldtův dar; jsou zábavnými variacemi autorových obsedantních motivů.

V krátké novele Saula Bellowa Spojka Bellarosa má bezejmenný vypravěč celého příběhu "inherentní paměť", pamatuje si celý svůj život, každý detail, každou větu, již vyslovil či slyšel. Tato jeho schopnost mu vynesla věhlas a určité jmění, čehož využil k založení speciálního ústavu, nesoucího jméno bájné bohyně Mnémosyné, personifikace paměti.