(...) Duchařské historky jsou obecně útvarem, který má znít magickým prostorem v kruhu naslouchajících, a povídky autorek z přelomu století to respektují. Čtenář se tak stává součástí obřadu, v němž se vyvolává duch prastarého lidského zvyku. A v takovém kruhu je přímo animálně dobře.

(...) Čtenář těchto příběhů, při nichž běhá (nebo aspoň má běhat) mráz po zádech, si vychutná především prostředí staré dobré Anglie, rodových sídel, tradičních pánů a sluhů a jiných oblíbených dobových rekvizit. Autorky zastoupené v antologii totiž psaly své duchařské historky především v první polovině století a zejména ve 20. letech, zlaté éře strašidelných příběhů, navazujících na "gotický román". Většina z nich se narodila ještě koncem 19. století, další pak začátkem století dvacátého. Richard Dalby se však snažil postihnout vývoj tohoto žánru od počátku století až do 80. let.