Stisk

Z různých představ, které se v češtině vážou na slovo „stisk“, si v nové knížce Jaromíra Typlta (1973) připomeneme asi hlavně ty zneklidňující: okamžik sevření, násilného znehybnění, který se někdy mění v dlouhodobý stav, nepochopitelně bezvýchodnou situaci, uvěznění nebo zajetí. Připomene se nám, že zatím poslední autorova knížka „že ne zas až“ (2003, spoluautorem byl grafik Jan Měřička) byla věnována výslovně tématu pastí a nastražených mechanismů. Texty ze Stisku vznikaly v průběhu patnácti let, od roku 1993, a často prošly mnoha různými verzemi. Jsou psány veršem (Zajetí, Víčka) i prózou (V tu ránu, Michal přes noc) ale nejtypičtější je pro ně asi pomezí, kde se mimo jiné zvýrazňuje i grafická kompozice (Omamneto, Kabinou vzhůru). Část textů byla původně zveřejněna ve formě výtvarných bibliofilií. Stisk graficky upravil Jan Čumlivski.