(...) Země snivců, vydaná roku 1908, je velkou měrou předzvěstí modernistického hledačství a experimentu, zároveň si však ponechává četné rysy typické pro literaturu 19. století. Vliv E. A. Poea se odráží v budování mysteriózní atmosféry, E. T. A. Hoffmann promlouvá skrze bizarní obrazotvornost, avšak zároveň je v Zemi snivců na dosah uhrančivá fantasknost Prahy Gustava Meyrinka či náznaky tíživé situace Evropy, jak se projevily v románech Franze Kafky. (...) Síla Kubinovy knihy leží zcela v osobité představivosti. Pomocí slova je schopen vykreslit mnohé z toho, co je charakteristické pro jeho práci se štětcem. Fantaskní výjevy pevně svázané s pohanskou mytologií, všudypřítomné šedé odstíny barev, náznaky mystiky a doznívajícího symbolismu.