Tichá dívka

(...) V jiné rovině kniha rozvíjí tradici skandinávských detektivek. Z útržků se pomalu skládá příběh. Únos dívky rozpoutá sérii pátrání. Tasí se zbraně a teče krev, země se chvěje. Vše obklopuje tajemství, které Kašpara zavede do ženského kláštera, za umírajícím otcem, do sídla podivného konsorcia Konon i do potrubí městské kanalizace, je vyhoštěn ze země kvůli údajnému daňovému podvodu. Ale spory s institucemi se zde - narozdíl od Citu slečny Smilly pro sníh - dějí mimoděk, klaun je přehlíží. Politika, byznys, církev, tedy takzvaně vážný život, se pro něj od světa maringotek moc neliší, stejné zvuky, stejní lidé. Jen nenosí klaunské masky. Masky, které nakonec mohou být nejvyšší pravdou.