Faustovy děti

Děj románu se odehrává v blízké budoucnosti v Praze, kam při svém nekonečném bloudění znovu přichází Faust s Mefistofelem. Faust tu nalézá dvě děti – Davida a Markétku, o nichž se domnívá (o Davidovi neprávem), že je před šestnácti lety, při své poslední návštěvě Prahy, zplodil se dvěma ženami, a k nimž náhle pocítí otcovský vztah. Hybatelem děje a jeho režisérem je však Mefistofeles, který připraví bizardní sled dramatických událostí. Ve městě se začnou objevovat malí draci, ve Vltavě piraně, bronzový kůň z Vítkova se vzepne a odcválá, ve městě se zastaví tramvaje, promění se prostorové vztahy, ulice na sebe přestanou navazovat, chodníky se propadají, podzemí města se mísí s povrchem. Nakonec se jedná o bytí či nebytí celé Prahy.
Jan Bažant, profesor klasické archeologie, se znovu představuje jako vypravěč s bohatou fantazií, který ve svých příbězích uplatňuje fantaskní prvky, stejně jako svou profesní zkušenost a literární zběhlost. V tematické osnově románu se objevuje řada literárních i historických témat, počínaje aluzemi na Bulgakovův román Mistr a Markétka či Meyrinkovy pražské magické motivy.