Jak víme, kdo jsme? Je to, co vidíme, pravda, nebo optický klam? Takové otázky si běžně neklademe. Stačí však jedna nehoda a svět už není, co byl dřív.

(...) Do rozsáhlého, ale rozhodně ne nudného románu Stopy paměti se autorovi podařilo uložit ohromné množství informací, mimo jiné o podobě dnešních mezilidských vztahů - a kvůli konci knihy stojí za to vstřebat i poněkud náročnější popisné pasáže.

(...) Americký autor (nar. 1957) za tento román, vydaný v USA roku 2006, získal Národní knižní cenu a byl rovněž nominován na cenu Pulitzerovu. Příběh, který nepostrádá napětí a postupné odhalování různých tajemství minulosti i přítomnosti, se odvíjí od záhadné autonehody sedmadvacetiletého amatérského automechanika a strojníka z jatek Marka Schlutera, který po těžkém úrazu upadne do kómatu, a když se z něj začne probírat, ukazuje se, že už zřejmě není stejný jako dříve. (...) Celý příběh kolem jednoho vzácného případu Capgrasova syndromu dovoluje autorovi uvažování o paměti a možnostech mozku, o němž tak málo víme. Pro laického čtenáře, který se neorientuje v psychologii, je kniha zároveň pozoruhodným exkursem do této oblasti, ale i námětem k přemítání o vlastní paměti, jejích možnostech a nemožnostech a její osobité autonomii.